Hluk na pracovišti I

Chraňte svoje zdraví při práci a nenechte se obtěžovat hlukem!

Je obecně známo, že dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku vede k trvalému poškození sluchu. Porucha sluchu způsobená hlukem je běžným profesionálním onemocněním a tvoří asi třetinu nemocí z povolání. Hluk může také způsobovat stresové stavy a následně i zvyšovat riziko úrazů na pracovišti.

Co je to hluk?

Hluk je z biologického hlediska zvuk, škodlivý svou nadměrnou intenzitou a jeho účinek je subjektivní. Hluk je obtěžující element – nepříjemný zvuk a člověka ruší při soustředění. Hluk vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti při provozu jakéhokoliv strojního zařízení používaného v řadě průmyslových oborů (např. strojírenství, hutnictví, hornictví), dopravě nebo zemědělství. Pro pracovní prostředí je stanovena hladina hluku na 85 dB.

Následky působení hluku na pracovišti

Jak již bylo zmíněno výše, hluk na pracovišti je rizikovým faktorem, který se v dlouhodobém hledisku odráží na zdraví exponovaných pracovníků. Vystavení nadměrnému hluku způsobuje trvalé poškození sluchu.

Poškození sluchového orgánu

Poškození sluchového orgánu může být způsobeno mechanickou bariérou při přenosu zvuku do vnitřního ucha nebo poškozením vlasových buněk hlemýždě, části vnitřního ucha. Ve vzácných případech mohou být příčinou poškození sluchového orgánu i poruchy sluchových drah.

 Prvním symptomem poruchy sluchu způsobené hlukem bývá neschopnost slyšet vysoké tóny. Pokud se daná situace neřeší, může dojít i ke zhoršení schopnosti slyšet nízké tóny. Postiženy jsou obě uši a porucha může být trvalá. K poruše sluchu může dojít i vystavením nárazovému hluku /výstřely nebo hluk šroubovacích či nýtovacích nástrojů/. Nárazový hluk způsobí prasknutí bubínku, což je sice bolestivé, ale léčitelné.

Hluk na pracovišti zvyšuje riziko úrazů

 Směrnice 2003/10/ES Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na ochranu zdraví a bezpečnost s ohledem na expozici pracovníků rizikům fyzikálního činitelů, popisuje úzkou souvislost právě mezi hlukem a úrazovostí.

Kdy se hluk podílí na vzniku úrazu?

 ·        Pracovník špatně uslyší, a tudíž nesprávně porozumí pokynu či signalizaci.

·        Zvuk blížícího se nebezpečí nebo výstražného signálu není slyšet.

·        Řidiči mohou být hlukem rušeni nebo rozptýleni.

Hluk jako stresový faktor

Neméně závažné jsou i mimosluchové účinky hluku. Nespecifické účinky hluku na zdraví, které nepoškozují sluch, ale kde hluk působí jako stresor, ovlivňují celý organismus. Jde o tzv. rušivý, či obtěžující vliv hluku. Takový vliv hluku může vést ke snížení pracovního výkonu či větší chybovosti v práci. Působí na celkový emocionální stav člověka. Pracovní hluk, jehož nízká úroveň nevyžaduje žádná preventivní hluková opatření /např. časté vyzvánění telefonu nebo permanentní hučení klimatizace/, se také může stát silným stresovým faktorem, i když k jeho působení dochází většinou v kombinaci s dalšími faktory. Zaměstnavatel by se o otázky rušivého hluku na pracovišti měl zajímat. Odstranění tohoto stresového faktoru obvykle moc nestojí, ale jde spíše o zájem tuto otázku řešit.