Úschova osobních věcí v práci
08.11.2013
Zaměstnanci mají právo na ochranu svých osobních věcí v průběhu práce, kterou vykonávají. Tuto problematiku upravuje zákoník práce v § 265. V jakých případech má tedy zaměstnanec nárok na náhradu ukradené nebo poškozené věci?
Zaměstnanci mají právo na ochranu svých osobních věcí v průběhu práce, kterou vykonávají. Tuto problematiku upravuje zákoník práce v § 265. V jakých případech má tedy zaměstnanec nárok na náhradu ukradené nebo poškozené věci?
Odpovědnost zaměstnavatele přetrvává bez ohledu na zavinění, a to i v případě, že neporušil žádnou právní povinnost a škoda byla způsobena jinými pracovníky nebo třetími osobami - hosty nebo klienty. Nárok na náhradu škody může uplatňovat každý zaměstnanec, a to bez ohledu na smlouvu, pod kterou ve firmě pracuje. Pracovník však musí o vzniku škody svého zaměstnavatele seznámit nejpozději 15 dní po vzniku škody. V opačném případě zcela ztrácí nárok na náhradu škody, a to i když mu překážkou k oznámení byla např. pracovní neschopnost.
Druh věci
Zaměstnavatel odpovídá za věci, které se do práce běžně nosí do limitu 10 000 Kč. Za běžnou věc se považuje oblečení, obuv, mobil, hodinky, prsteny nebo aktovka, neboli tzv. běžné osobní předměty. U věcí, které se do práce obvykle nenosí – pracovník věc předá zaměstnavateli do zvláštní úschovy. Teprve tehdy za ni zaměstnavatel odpovídá. Při určování, zda má pracovník nárok na náhradu tak rozhoduje druh věci, nikoliv její hodnota.
Místo určené k úschově, odkládání věcí
Při posuzování nároku na náhradu škody se bere ohled také na místo odložení předmětu. Věci musí být odkládány na místech k tomu určených nebo obvyklých.
Zaměstnavatel není odpovědný za věci, které jsou pracovníky odkládány zcela libovolně a na veřejných místech (umývárna). Pracovník je povinen věci odkládat na místech k tomu určených jako třeba šatna, skříňka či zásuvka pracovního stolu nebo místech, kam se obvykle odkládají (věšák, lednička). Pokud jsou zaměstnancům k dispozici uzamykatelné skříňky, pak si je musí zamykat. V opačném případě jim nárok nebude uznán.
Odkládání věci při plnění pracovních úkolů
Nárok na náhradu škody vzniká, pokud si pracovník danou věc odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s jejich výkonem. Zaměstnavatel odpovídá i za škody vzniklé například při výkonu pracovní cesty nebo činnosti na základě příkazu zaměstnavatele. To neplatí při cestě pracovníka do zaměstnání a nazpět nebo jeho stravování. Při škodě na dopravním prostředku (autu, motorce či kolu) tak pracovník s žádostí o náhradu škody na zaměstnavateli neuspěje. Zaměstnavatel totiž neodpovídá za škodu na dopravním prostředku. Nemá ani povinnost zabezpečit úschovu dopravních prostředků.
Jaké zkušenosti máte Vy s uplatňováním nároků na náhradu škody na osobních věcech Vašich pracovníků?