Může zaměstnavatel zaměstnancům jen tak změnit směny?

Časový rozvrh pracovní doby určuje podle § 81 Zákoníku práce zaměstnavatel. Co ale, kdyby oznámil změnu v již zavedených pracovních směnách? Potřebuje k tomu souhlas zaměstnance?

Rozhoduje, co je uvedeno v pracovní smlouvě

Vždy bude záležet, co je uvedeno v pracovní smlouvě. Pokud je v ní přesně uvedeno, od kdy do kdy budete pracovní výkon provádět, je zaměstnanec ve výhodě. Změna směn by byla možná pouze s písemným souhlasem obou stran a zaměstnanec novou smlouvu akceptovat nemusí. V opačném případě je na tom lépe zaměstnavatel.

Nárazová změna směny možná není

Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel se změnou rozvrhu pracovní doby seznámit zaměstnance alespoň 2 týdny předem. To neplatí u pružného rozvržení pracovní doby (pružná pracovní doba zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel). V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby, přičemž celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Samozřejmě zaměstnanec musí odpracovat celkový stanovený počet hodin.

Jak je to v případě nerovnoměrné pracovní doby?

Pracovní doba může být v pracovní smlouvě rozvržena i nerovnoměrně (každý týden jinak). Pak se počet odpracovaných hodin v jednotlivých týdnech posuzuje za tzv. vyrovnávací období (může činit až 26, resp. 52 týdnů s tím, že průměrná pracovní doba nesmí přesáhnout 40 hodin). Stále platí povinnost písemného informování zaměstnance o rozvrhu týdenní pracovní doby alespoň 2 týdny předem.

Práce přesčas

Pokud zaměstnavatel z nutných provozních důvodů nařídí zaměstnanci práci přesčas (§ 93), může tak učinit i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (i na dny pracovního klidu). Platí ale, že nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance přesáhnout 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.