Prašnost na pracovišti (I.)
17.09.2010
Prach je jednou z nejrozšířenějších škodlivin, která ohrožuje zdraví člověka jak v normálním životě, tak i při pracovní činnosti.
Prašnost je znečištění ovzduší hmotnými částicemi, které vznikají při mletí, drcení, dobývání, vrtání a opracovávání nejrůznějších materiálů. Míra škodlivých účinků prachu na člověka je velmi rozsáhlá a jejich hodnocení závisí na mnoha faktorech: na původu, koncentraci v ovzduší, na vlastnostech a velikosti prachu, na délce a podmínkách působení i na individuálním vnímáním člověka.
Charakteristika prachu
Hmotné částice rozptýlené ve vzduchu nazýváme aerosoly, které podle skupenství dělíme na kapalné a tuhé. Tuhé aerosoly se dále člení na prach; kouř, který vniká při spalování organických látek a dým, který vzniká oxidací anorganických látek. Prach je polydisperzní tuhý aerosol, které vniká činností člověka při mechanickém zpracovávání pevných materiálů (vrtání, broušení, řezání apod.), při rozmělňovacích procesech (drcení, mletí) i rozptýlením částic neupraveného povrchu. Kapalný aerosol nebo-li mlha vniká kondenzací (zkapalněním) vodní páry.
Aerosoly jsou charakterizovány velikostí částic, koncentrací a fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi částic.
V běžné hygienické praxi rozumíme pod pojmem prach veškeré tuhé aerosoly.
Působení prachu na člověka a dýchací cesty a typy prachů
Dle působení na lidský organismus můžeme prach rozdělit na toxický a netoxický. Jednotlivé typy prachu rozdělíme na skupiny dle původu, od toho se pak odvíjí účinky na lidský organismus. Toxický prach posuzujeme spolu s plyny a párami s toxickým účinkem. Netoxické prachy dělíme na:
- prachy s možným fibrogenním účinkem
- prachy s převážně fibrogenním účinkem
- prachy s dráždivým účinkem
- minerální vláknité prachy
- prachy s převážně nespecifickým účinkem
Prachy s možným fibrogenním účinkem jsou prachy s pravděpodobným výskytem fibrogenní složky – např. slída, saze, talek, svářečské dýmy, bentonit. V případě výskytu fibrogenní složky jsou považovány za prachy s fibrogenním účinkem.
Prachy s převážně fibrogenním účinkem jsou prachy s obsahem fibrogenní složky (křemen, kristobalit, tridymit nebo gama-oxid hlinitý). V pracovním prostředí převažují prachy s obsahem křemene. Vyskytují se zejména v lomech, hornictví, průmyslu zpracování kamene a průmyslech, kde se pracuje s horninami.
Prachy s převážně dráždivým účinkem dělíme na čtyři skupiny: textilní (bavlna, len, juta, syntetická textilní vlákna, kapok, sisal, hedvábí), minerální (oxid vápenatý a hořečnatý, cement, uhličitany alkálií), živočišné (srst, vlna, peří a jiné živočišné prachy) a rostlinné (obilný prach, prachy ze dřeva, káva, koření, tabák, čaj, mouka)
Minerální vláknité prachy dělíme na přírodní minerální vlákna (azbest) a umělá minerální vlákna (např. keramická, skleněná apod.)
Prachy s převážně nespecifickým účinkem jsou prachy bez výrazného biologického účinku - např. mramor, hnědé, uhlí, vápenec, škvára (popílek nebo dolomit), tavený čedič, umělá brusiva apod. Pokud je obsah fibrogenní složky v prachu věší než 3%, je hodnocen jako prach s fibrogenním účinkem.
Negativní účinky prachu na člověka
Prach se do lidského organismu nejčastěji dostává dýchacími cestami. Asi 50% částic o velikosti nad 0,02 mm se zadrží v horních cestách dýchacích a nose a převážná část částic větších než 0,0005 mm neprojde do dolních cest dýchacích. Pouze nejmenší částice (tzv. respirabilní prach) může proniknout až do dolních cest dýchacích a může být ohroženo zdraví pracovníka.
Prachové částice mohou způsobit:
- dráždivý účinek a vyvolat zánět kůže, sliznic a spojivek
- alergie, záchvaty dušnosti, astma, ekzémy
- tvorbu plicních fibróz, tj.zvýšené bujení vaziva v plicích (jedná se o fibrogenní prach)
- toxické účinky při vdechování některých chemických látek
- bakteriální a plísňové infekce
- karcinogenní účinky způsobující nádorová onemocnění
V dalším díle našeho článku o prašnosti na pracovišti se dozvíte, jak se stanoví prašnost na pracovišti, něco o legislativě a preventivních opatřeních před prachem.
Související článek: Prašnost na pracovišti II.