Identifikace rizik na pracovišti

 Práce se stává bezpečnou, pokud omezíme riziko ohrožující zdraví a životy lidí!

Základním předpokladem k zachování bezpečnosti práce v podniku je identifikace možných rizik, jejich následné pravidelné přehodnocování a použití výsledků zejména k prevenci. Z identifikace rizik vychází plán řízení bezpečnosti práce na pracovišti podniku a související dokumentace. Identifikaci rizik je třeba provádět v návaznosti na změnách v technických, organizačních a technologických podmínkách.

Základní kroky k identifikaci rizik na pracovišti

Aby byl zaměstnavatel schopen stanovit opatření nutná pro ochranu bezpečnosti a zdraví svých zaměstnanců, je třeba vytvořit podklady, podle kterých je možno riziku předcházet, odstraňovat je nebo je minimalizovat.

Základní kroky jsou:

• vymezit pracovní systém a zpracovat seznam činností,
• vyhledat nebezpečí,
• stanovit a ohodnotit rizika,
• odstranit / omezit rizika,
• vyhodnotit zdravotní rizika,
• pravidelné hodnocení rizik,
• projednání zjištěných rizik se zaměstnanci.

Základní metody identifikace rizik

• Bezpečnostní prohlídka – provádí jí zkušení pracovníci a určují se při ní možná nebezpečí /fyzická prohlídka zařízení nebo posuzování technické dokumentace před realizací zařízení/.
• Kontrolní seznam – uvedení potencionálních zdrojů nehod nebo typických nebezpečných látek, podle kterých se identifikuje nebezpečí. Soubor otázek je vytvořen na základě definice požadavků předpisů a norem. Kontrolní seznamy by měly být pravidelně aktualizovány a vytvářeny zkušenými pracovníky se znalostmi z oboru. Výhodou kontrolního seznamu je jeho snadná použitelnost i pro méně zkušené pracovníky a rychlost identifikace nebezpečí.
• Metoda „What –If“ /Co se stane, když…?/ – je založena na brainstormingu, při kterém kvalifikovaný pracovní tým prověřuje formou dotazů a odpovědí neočekávané události, které se mohou v procesu vyskytnout. Odhadují se následky vzniklého stavu nebo situace, navrhují se opatření a doporučení.
• Metoda relativní priorizace rizik – je založena na třech otázkách:

1. Co se může stát?

2. Jak je pravděpodobné, že se to stane?

3. Jaké to může mít následky?

Poměrná jednoduchost této metody umožňuje její použití při základním identifikaci nebezpečí a vyhodnocení rizik, ještě než použijeme metody přesnější, ale dražší a časově náročnější.