Fotoluminiscenční technologie v praxi

Luminiscence je jev, při kterém atomy či molekuly, které jsou v excitovaném stavu, vyzařují světlo. Jak se ale atomy do excitovaného stavu dostanou a co to znamená?

Možná si ještě z dětství pamatujete předměty a hračky, které po nasvícení (odborně excitace) v noci samy svítily. Tyto předměty září právě díky luminiscenci.

Druhy luminiscence

U svítících ručiček hodinek a hraček šlo o tzv. fotoluminiscenci. K excitaci atomu došlo po jeho ozáření jiným zdrojem záření. Luminiscenci obecně dělíme na fluorescenci a fosforescenci. Rozdíl mezi nimi je v mechanismu, jakým se atom vrací do svého základního stavu. U fluorescence je návrat z excitovaného do základního stavu poměrně rychlý a nasvícení tak netrvá příliš dlouho. V případě fosforescence návrat trvá déle (v řádu několika hodin až dnů), protože se elektrony dostávají do takových energetických hladin, že je pro ně návrat do základního stavu obtížnější.

Kromě fotoluminiscence existuje také chemiluminiscence a bioluminiscence. Jde o typy luminiscence, kdy probíhající chemická či biochemická reakce uvolní energii, která opět dostane atom do excitovaného stavu.

Využití fotoluminiscence v praxi

Efekty luminiscence mají široké využití. Setkat se s nimi můžete u hraček, u bezpečnostního značení (cedule, značky, výstražné prvky, ...), ale i v oděvním průmyslu. Fotoluminiscenci využívá například technologie D-BRIGHT Diadora Utilite, která absorbuje energii z jakéhokoli zdroje světla a uvolňuje jej v situacích se špatnou světelnou viditelností, což se hodí pro vyšší bezpečnost nejen na vozovce a ve tmě.