Bezpečnost práce a ochrana zdraví v zemědělství (I.)

Pracovní úrazovost v zemědělství

Průměrná pracovní úrazovost v zemědělství se v posledních letech pohybuje kolem 4,5% (počet úrazů na 100 pojištěných pracovníků), což je dvojnásobně vyšší průměrná hodnota než ve všech odvětvích ekonomických činností.
 

Největší podíl na tak vysoké pracovní úrazovosti v zemědělství má živočišná výroba, rostlinná výroba a dílny (úrazy při opravách strojů a zařízení).

Pracovní úrazy v živočišné výrobě

V živočišné výrobě jsou to především úrazy při nakládání a manipulaci se zvířaty, dojení, odstraňování chlévské mrvy, obsluze zařízení ve stájích a pády na komunikacích.

Pracovní úrazy v rostlinné výrobě

Pracovní úrazy v rostlinné výroby se stávají většinou při obsluze zemědělských dopravních prostředků a strojů, které jsou využívány při sklizni pícnin, obilovin a okopanin. Menší úrazovost je při obsluze zemědělských strojů pro úpravu půdy, hnojení, setí a sázení a strojů, které se využívají k ochraně rostlin a zavlažování.

Základní právní předpisy pro bezpečnost a ochranu zdraví v zemědělství

Základním předpisem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který mimo jiné jasně stanovuje:

• předcházet ohrožení života a zdraví při práci - posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců
• informovat zaměstnance o možném ohrožení života při práci
• provést opatření k ochraně pracovníků – školení, ochranné pracovní pomůcky, pracovní oděvy, pracovní obuv, čistící prostředky apod.

Přehled některých ostatních předpisů

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními

Rizika práce v živočišné výrobě

• pády pracovníků v prostorách, které jsou určeny pro chov z důvodu neudržování komunikací (např. uklouznutí na mokrých podlahách)
• manipulace se zvířaty – kousnutí, kopnutí, klovnutí, přimáčknutí ke konstrukci apod.
• opravy a údržba zařízení ve stájích – poranění o ostré hrany, odletující úlomky při odsekávání apod.
• riziko vstupu do jímek, senážních věží a nádrží bez zajištění druhou osobou a zajištění nebezpečných plynů – hrozí udušení a otrava
• opravy a údržba krmného zařízení

Rizika práce v rostlinné výrobě

• úrazy při vystupování a nastupování do kabiny dopravního prostředku – uklouznutí, podvrtnutí nohy, úder o konstrukci stroje
• při opravách a údržbách strojů – poranění o ostré hrany, smrtelné úrazy při přiražení nezajištěnou částí stroje apod.
• manipulace na ložné ploše, s materiálem a bočnicemi – riziko přiskřípnutí končetiny, pádu a zasypání uvolněným materiálem
• připojování a odpojování strojů – riziko přiražení nebo přiskřípnutí končetiny, zhmoždění prstů, v případě, že pracovník nepoužívá pracovní rukavice
• oprava a údržba stroje za chodu – riziko zachycení části těla či oděvu rotující částí stroje nebo úder rotující části
• samovolné rozjetí stroje při nedostatečném zajištění – riziko přejetí nebo přiražení k jinému stroji
• otevíraní a zavírání dveří kabiny – riziko přiražení či přiskřípnutí ruky nebo úrazu způsobeného druhou osobou

V dalším díle článku o bezpečnosti a ochraně zdraví v zemědělství se dozvíte více o základních zásadách bezpečnosti práce a osobních ochranných pomůckách.